Síla není vina

První, kdo by nás měl učit hodnotám, jsou naši rodiče. Potom možná škola. Ti z nás, kteří se nebojí číst, si však mohou mnoho hodnot odnést i ze stránek příběhů. Právě literatura nám totiž často ukazuje nejen to, jací lidé jsou, ale také jací bychom mohli být. Ve světle nedávných událostí bych proto rád připomněl šest známých literárních hrdinů, kteří mohou být příkladem, ale zároveň i varováním. Každý z nich totiž ukazuje jinou podobu síly, odpovědnosti a toho, co znamená být mužem.

Běžně se zabývám čistě literárními tématy a nemám potřebu nikoho moralizovat ani poučovat. Tentokrát ale udělám výjimku. Nechci dělat mrtvého brouka a mlčet k nedávným událostem, konkrétně ke kauze na Cornellově univerzitě v New Yorku. Nehodlám zde podrobně rozebírat celý případ ani rozhodovat o vině jednotlivých lidí. Kdo o kauze Cornell 7 slyší poprvé, může si více informací dohledat [zde].

To, co se podle dosavadních informací stalo, je více než zavrženíhodné. Pokud se obvinění potvrdí, nejde pouze o selhání jednotlivců, ale také o otázku toho, jakým způsobem dokážeme jako společnost podobnému jednání předcházet. A přiznám se, že když jsem se o kauze dozvěděl a začal si o ní zjišťovat více, dokázal jsem pochopit, proč mohou mít některé ženy z mužů strach a proč si v jejich přítomnosti dávají pozor. Kdybychom podobné chování považovali za běžnou součást mužství, bál bych se nás mužů také.

Jenže právě tady podle mě začíná další důležitá otázka. Kde jsou hodnoty? Kde je obyčejná slušnost, respekt a sounáležitost? Nevím, co přesně jednotlivé aktéry k jejich jednání vedlo, a nepřísluší mi to hádat. Vím ale, že člověk nese odpovědnost za to, jak se chová k druhým. A právě to bychom měli své syny, bratry, přátele i sami sebe učit.

Za sebe jsem rád, že jsem měl v životě skvělou mamku a rodinu, která mi předala něco, čemu bych říkal charakterové ctnosti. Čtení knih mi pak pomohlo tyto hodnoty lépe pochopit, promýšlet a postupně přijmout za vlastní. Uvědomuji si, že jako muž mám určitou odpovědnost a také nepsané povinnosti. Některé z nich dnes možná mohou působit jako přežitek z dávných časů a starých mýtů. Přesto se podle nich snažím žít.

Ne proto, abych byl "lepším mužem" než někdo jiný. Spíš proto, abych nebyl důvodem, proč se někdo musí bát jen proto, že se ocitl v mé blízkosti. A to se netýká pouze žen, ale i ostatních mužů.

Ne všichni však máme to štěstí vyrůstat v rodině, která nám podobné hodnoty předá. A právě proto mohou svou roli sehrát příběhy. Literatura nám nabízí hrdiny, kteří nejsou dokonalí, ale přesto nám mohou ukázat, co se svou silou dělat… a také co s ní nedělat.

Vybral jsem proto šest postav, které podle mě představují různé podoby zdravého mužství. Ne proto, že by byly bezchybné. Právě naopak. Každá z nich má své slabiny a každá nás kromě příkladu může něčím varovat:

Kauza Cornell 7 je připomínkou něčeho, co by se v dnešním světě nemělo dít. Bohužel se to děje. A pokud nechceme, aby se podobné události opakovaly, nestačí je pouze odsoudit poté, co k nim dojde. Musíme přemýšlet také o tom, jakým způsobem vychováváme další generace a jaké hodnoty jim předáváme.

Právě proto jsem vybral těchto šest postav. Ne proto, že by představovaly dokonalé muže. Žádný z nich takový není. Peeta ukazuje sílu empatie, Valjean odpovědnost, Darcy schopnost sebereflexe, Aragorn sebeovládání a odpovědné vedení, Jon čest a Thulmann zase připomíná, jak snadno se může síla změnit ve fanatismus, pokud ji člověk přestane kontrolovat.

Společným jmenovatelem není dokonalost. Je jím způsob, jakým tito muži nakládají se svou silou. Protože síla sama o sobě není ani dobrá, ani špatná. Rozhodující je, co s ní člověk udělá.

Naučme proto své syny, bratry a přátele hodnotám, které jim pomohou svou sílu používat k ochraně, nikoli k ubližování. Naučme je respektu, odpovědnosti a tomu, že sebevědomí nemusí znamenat ponižování druhých. A pokud jsme muži, měli bychom totéž připomínat i sami sobě.

Ne proto, že bychom se měli stydět za to, že jsme muži. Ale právě proto, že jimi jsme.

Protože plémě dobrých chlapů ještě nevymřelo.