Není nad to si přečíst dobrou fantasy, kde nepravděpodobná skupina hrdinů vyrazí na cestu, na níž musejí porazit zlého čaroděje a zachránit svět. Nebo se ponořit do ruchu velkoměsta, kde se dvojice milenců snaží udržet svůj vztah pohromadě a společně překonat všechny problémy, aby mohli být spolu.

Vymyslet si vlastní jméno může působit jako hra na schovávanou. A v jistém smyslu to přesně tak je. Spisovatelé, blogeři, hudebníci nebo youtubeři si často vybírají pseudonymy – někdy kvůli tajemství, jindy kvůli praktičnosti. I já jsem posledních několik měsíců přemýšlel, že budu ve psaní dále pokračovat pod pseudonymem.

Před dvěma lety jsem psal článek, ve kterém jsem se rozepsal o nástupu na Vyšší odbornou školu publicistiky – VOŠP. V Praze. Od té chvíle uplynuly dva celé ročníky, což odpovídá čtyřem semestrům. Nastupoval jsem na školu s určitým očekáváním, měl jsem nějaké představy a pociťoval první dojmy. Ale jak je to teď? Přetrvávají přesvědčení, která jsem...